Vybírám jeden z dalších příběhů v mém srdci a posílám k vám, pro inspiraci, podporu a ladění se na přirozený a krásný porodní den. Jsem u kamarádky, když vtom mi přichází zpráva do Sama, že jeho ženě Míši odtéká plodová voda a má mírné stahy. Je odpoledne, po 16 hodině. Píšeme si, jak jsou dlouhé a po půl hodině Sam volá, že už to zesílilo, o půl páté vyjíždím. Uprostřed cesty do porodnice mi volají, že už se přesunuli na parkoviště před porodnici a čekají na mě tam.

Po příjezdu se ale ještě domlouváme, že se vrátíme domů, bydlí od nemocnice minutu autem a stahy jsou ještě slabé. Vracíme se do klidu, a i když se do bytu teprve stěhují, je tam útulno. V obýváku Míša prodýchává krásné zdravé vlny, leží na gauči nebo sedí na míči, Sam připravuje iontový nápoj. Na sušáku jsou krásně srovnané ponožky, košilky a dupačky čekající na miminko.

Kolem 19 hodiny stahy sílí a Míša se chce přesunout do porodnice, odjíždíme. Sestra si ji bere na příjem, já se Samem zůstáváme na chodbě. Našli společné téma – skauty a tábory, a tak si máme o čem povídat a nemyslíme na to, že je tam Míša sama. Jsem ráda, že se můžeme ještě více poznat.

Po půl hodině se přesouváme za Míšou na porodní pokoj, potřebuje už podporu a objetí, úsměv a pohlazení. Pár vln prodýchává na míči, ale cítím, že potřebuje ještě větší klid, a tak se jí ptám, co by jí pomohlo. Chce jít do sprchy, míč bereme s sebou. Vlny přichází silné jedna za druhou, pravidelně, tělo je neomylné. Teplá voda stéká po bříšku, vodopád tepla a hladivé síly vody pomáhá uvolnit, ulevuje se, ale zároveň je každá další vlna silnější a silnější. Nemluvíme, jen doteky a pohlazení, masáž beder kosovým olejem. Jeho vůně se rozlévá v teple a páře o to intenzivněji. Sam podává pití a hroznový cukr. Míša je absolutně ponořená do sebe. Mění polohu na čtyři, objímá balón a zase jen ticho, teplo a tma v koutu sprchy. Má zavřené oči, odpočívá a čeká na další vlnu, dlouhé ááá pomáhá, otevírá.

Po 3 hodinách vyšetření a také kontrola miminka, vše je v pořádku, cesta se otevírá nádherně. Na záchodě miminko nejlépe sestupuje dolů, pak ještě klek na posteli, na čtyři a nakonec se přesouváme vedle postele do dřepu, kde hlavička miminka krásně sjíždí na hráz. Na první porod je to fantazie. Sam sedí na křesle, podpírá svou ženu pod paží, tak, jak jsme si zkoušeli na předporodním setkání. Prosíme o žíněnku, Míša chce rodit v této poloze. Sestřička si kleká k zemi a miminko jí klouže do rukou. Podává ho Míši do náruče, už, už je tady! Stále nemůžeme uvěřit, jak rychle a krásně to šlo. A už pomáháme Míši přesunout se s miminkem na postel, úsměvy na tvářích. Tam už ji čeká jen porod placenty a vytoužené mazlení s miminkem. Je to nádherný klučina. Sebastian se tulí k mámě a ona k němu, Sam k Míši, prožívají plnými doušky narození prvního syna.

Sebastianku, ať jsi zdravý a plný přátelství a spolupráce, jako jsem to zažila s Tvými rodiči. Byl to překrásný příchod na svět!

S láskou Jana